Rok 2009 - Stříbrná žílal i spousta smůly

30.10.2009 21:20

Biková sezóna začala, již tradičně v dubnu na tréninkovim kempu v Dánsku odkud jsem se přesunul točit s Pragovkou do Švédska, kde jsem si zaběhnul kultovní Tiomilu. Hned po návratu následoval první ostrej test - WRE v Maďarsku. Po slušnym výkonu jsem si odsud přivezl krásné 4. místo (což navíc znamenalo 2. místo do Českého poháru). O další týden později jsem navíc k překvapení nejen všech okolo, ale hlavně sám sebe, vybojoval stříbro na MČR na Dlouhé trati (Ultra long). Začátek sezóny jako hrom, bohužel jsem netušil že moc dalších úspěchů na české scéně už si tento rok nepřipíšu. Následovalo další MČR, tentokrát ve Free Order mé nejoblíbenější disciplíně, ve které jsem obhajoval loňský titul. To my však zhatil defekt a náladu jsem si nezlepšil ani při nedělním Middlu. Neúspěchy v MTBO jsem si během května vykompenzoval alespoň vítězstvími v barvách TOITOI na Kvadriatlonu dvojic (Běh, Kanoi, Bajk, Orientační Běh) s Voitoijem, a na Smržmanovi (cca 5 hod. duatlon: OB + MTBO), který se tentokrát jel v opravdu drsných deštivých podmínkách Ještědského hřbetu. Na červen jsem si naplánoval smtelných 14 dní. Začalo to dalšími pohárovými závody v Bruntále, opět bez výraznějšího výsledku. Po pár dnech volna jsem si zajel ve čtvrtek do Plzně na Akademické MČR, ale bylo z toho "až" 3. místo. Odpoledne jsem ještě stihnul trénink na sprint v OB a v pátek jsem si ho dal na ostro na MČR V Kutné Hoře a odtud se rovnou přesunul na Ruskou Ruletu, kde jsem ve dvojici s VIPrahlým Viktorem vyválčil další 3. místo v kategorii Meresjev (MTBO 3 hodiny v noci + 5 hod. ve dne). To byla sobota a v neděli jsem už usedal do auta směr Mistroví Evropy v Dánsku.

ME Dánsko

Po příjezdu a kratším tréninku v pondělí se hned od úterka začalo závodit na ostro. Jako obvykle sprintem. Kdo by řekl, že potom co jsem absolvoval v uplynulých 4 dnech nemám šanci nic zajet, byl vedle jako jedle. Sprint byl krásně technický a mapařinka, tak jak to mám nejradši. A protože jsme s Ruslanem Gritsanem byli asi jediní, kteří to objeli bez velké chyby, brali jsme první dva fleky, bohužel byl mnohonásobný mistr světa Ruslan přeci jen rychlejší, ale stříbro na ME je i tak fantastický. Další den následoval Middle a byl to pravý opak sprintu. Chyby se kupily, nohy netáhly a výsledek tomu odpovídal. Při čtvrtečním Longu to bylo o poznání lepší, alespoň fyzicky, ale dvě velké chyby mě opět srazily níž než bych si přál. V uplinulých 8 dnech jsem absolvoval neuvěřitelných 6 závodů a k tomu 2 tréninky takže páteční den volna byl doslova vysvobozením.

Na závěr byly jako obvykle štafety a i když jsem rozjížděl tu papírově horší českou štafetu, hodně jsem nám věřil. Vždyť poslední úsek jel Tomíno, jeden nejúspěšnějších bajkerů vůbec. Začátek byl výborný, přijel jsem ve skupině bojující o zlato, naopak české Áčko ztratilo ambice právě hned na prvním úseku. Jarin na druhém sice taky trochu ztratil, ale to kromě suveréních domácích Dánů všichni, takže Tomíno vyrážel do boje o druhé místo. I když jel velmi dobře, nakonec to bohužel nestačilo ani na výborně finišující Estonce a o pár sekund bohužel ani na Rusy. Takže nepopulární brambory, ale i tak pěkný výsledek.

Ještě na závěr dodám výsledky Martiny. Té se povedla malá kuriozita, když ve všech závodech skočila v TOP 10. Bohužel kromě 5. místa ve štafetách se ani jednou nevlezla alespoň na velkou bednu. Dvakrát 8. ve Sprintu a Longu a 9. v Middlu je sice krásně vyrovnaný, ale ten kousek k tomu bohužel chyběl.

Pětidenní Plzeň

Jedním z vrcholů domácí MTBO sezóny byly pětidenní závody, za velké mezinárodní účasti včetně několika mistrů světa či evropy. Chtěl jsem si spravit chuť ze zatím ne příliš povedených závodů v Česku, ale první dvě etapy (middle a long) jsem jel spíš průměrně. Zato třetí den se jel sprint a vše jsem si vynahradil vítězstvím, konečně. Zajel jsem opravdu pěkný závod s jednou malou chybkou a zbytek startovního pole mohl pouze přihlížet. Čtvrtou nepříliš povedenou etapu jsem odčinil dobře odvedenou prací během poslední etapy, takže celkové 6. místo beru jako mírně nadprůměrný výsledek. Martina skončila na smolném 4. místě, když se o celkové vítězství připravila pokaženou první etapou. Radost mohla mít alespoň z vítězství a třech 2. míst ve zbylých čtyřech etapách.

MS Izrael

V Izraeli bylo sice pekelné vedro a pekelně náročné tratě, ale také fantasticky nádherné terény. Hned první závod, Middle, přinesl velké úspěchy. Jirka Hradil vybojoval stříbro a já jsem si i přes velké technické problémy s ohnutou patkou (a téměř nefunkčním řazením) dojel pro krásné 9. místo. Martina byla 18. což byl jediný mezinárodní závod, ve kterém se nevešla do Top 10.

Následoval, trochu netradičně, závod štafet. Holky se bohužel nevymanily ze série 4 a 5. míst a opět zůstaly o pár vteřin za medailí. Zato chlapi to vynahradili. Tentokrát jsem rozjížděl český Áčko. I když to nebylo tak dobrý jako v Dánsku a přijel jsem i za druhou českou štafetou, rozhodovalo se na druhém a třetím úseku. Tam v jednu chvíli dokonce na pvních třech místech figurovali kromě Ruské také obě dvě české štafety. Pak ale finišmanovi druhé české štafety nevydržel naťuklý rám z předchozího závodu a bylo po nadějích. Náš finišman Tomíno stejně jako v Dánsku bojoval s Ruskou štafetou, stejně jako v Dánsku to o pát vteřin nestačilo, tentokrát to však znamenalo další vynikající štříbro pro České barvy. Další den se jel Sprint, takže jsem si opět brousil zuby na dobrý výsledek. Začal jsem vynikajícně a měl jsem to rozjetý dokonce na medaily. V druhé polovině jsem však začal vyrábět chyby a nakonec z toho bylo 8. místo. Horší než v Dánsku, ale i tak velmi pěkné. Martina přidala do své série 10. místo.

Závěr šampionátu patřil Longu. Brutální vedro a kopce vytvořily vskutku důstojné podmínky pro tuto "královskou" disciplínu. Martina zavšila svojí sérii dalším 9. místem. Já jsem měl závod také rozjetý slušně, v závěru mě ovšem přepadly křeče a propad o nějakých deset míst dolů. Trochu smutná tečka za jinak výborným šampionátem.

Podzim

Závěr sezóny patřil domácím MČR. Nejprve byl na řadě Long, který pro mě bohužel skončil po třetí kontrole, když se mi rozsypala moje stařičká přehazovačka. Martina si po titulech z Ultralongu a Middlu z jarní části sezóny připsala pěkné stříbro. Následovalo MČR ve Sprintu, kde jsem měl jediný cíl, protáhnout neporazitelnost v téte disciplíně na českém území na tři roky. Ten se mi ovšem rozplynul na páté kontrole, kde jsem po nevinně vypadajícím pádě utrhnul čip, který se schoval kdesi v listí. Sedmiminutová ztráta než jsem čip nalezl znamenala konec nadějí i neporazitelnosti. Zato Martina zajela další stříbro. Závěr celého roku obstaralo MČR štafet. A do třetice všeho dobrého i zlého skončil zase dobře pro Martinu ale neslavně pro mě. Naší štafetě jsem sice po dobrém výkonu Gazdy a Michaela dofinišoval do cíle na druhém místě, ovšem náš druhý úsek byl diskvalifikován a bylo po nadějích. Čest oddílu zachraňovali opět ženy, když s Martinou v sestravě suveréně obhájily titul.

SPONZOŘI:

Autopilot - mapníky . mapboards

koloshop.cz

Anketa

Kdo jako první získá zlato na MS či ME a zahrajou mu hymnu?

KLádin (460)
20%

Martina (359)
16%

Chláďa (387)
17%

štafeta chlapů (367)
16%

někdo jiný (353)
15%

nikdy se to nepovede (358)
16%

Celkový počet hlasů: 2284