Napadne či nenapadne...
... to je to oč tu běží. Takto mohli parafrázovat všichni milovníci zimních sportů během letošního podzimu. A protože minulý týden konečně napadlo, nelenil jsem a vyrazil o víkendu na Mísečky zdolat svojí první stovku nalyžovanejch kilásků.
Naopak večírková sezóna se rozběhla naplno bez ohledu na počasí a letos se opravdu zadařilo. 
Výsledky ankety o nejlepší o-sportovce jistě znáte, tak pro úplnnost: titul Bajkera roku získal jak jinak nežli Chláďa a za ním jsem si pro krásné druhé (letos ho mám zřejmě zarezervované) místo došel já a Martina byla třetí. Ač samotné vyhlašování příliš napínavé nebylo o chvilky vzrušení se tak postaral Vojta Stránský při cestě z Prahy, když jsem mu 10 minut po plánovaném odjezdu volal kde se fláká, odpověděl mi že doma (v Kralupech). Holt si pořádně nečte maily a tak sice zaregistroval že místo O-Gala v Jičíně bude Vyhlášení v Hradci, ale změna datumu už byla jaksi nad jeho síly. Do Nového Pivovaru jsme nakonec dorazili o 30 minut pozdějc, akorát na začátek vyhlašování. A hned mě čekalo nemilé překvápko. Ačkoliv se to jmenovalo Pivovar, v nabídce byla pouze lahvová Plzeň (navíc poslední!) a poté již jen Géhnus:-( Navzdory tomu jsme si to docela užili.
Další večírek byla výroční schůze klubu U Ledu. Hospoda na zimáku byla pěkná, ale opět s Géčkem. Krom schůzování se také rozdávalo, a tentokrát jsem si vítězství v podobě dortu pro nejlepšího člena klubu nenechal ují(s)t. Martina dostala taky jeden za druhé místo a třetí do rodiny přidala ségra.
Včera pak bylo na řadě setkéní nejlepších sportovců USK a vysokoškolského sportovního centra. Trochu jsem se toho bál a po doražení na místo se ukázalo že oprávněně. Plná hospoda naprosto neznámých lidí, a tak jsem se odebral na bar pro pivo. To bohužel neměli, pouze Géhnus (začínal jsem tušit nějaké spiknutí...) a čekal jsem na vysvobození. To přišlo v podobě Dany Brožkové, takže jsme alespoň hodili pokec než se uráčil dorazit Tomáš Kraus, který byl spolu s Vavřincem Hradílkem jedinný, koho jsem alespoň znal z TV (Verner a Šrobáková s Hejnovou měli dorazit taky, ale měli to z Japonska či z jiných koutů světa poněkud z ruky) Při předávání soviček a obálek s miláškama jsem konečně zjistil, že ti ostaní jsou judisti, baskeťáci, šermíři, plavci, pádlaři, krasobruslaři a spoustu dalších sportů který si nepamatuju, stejně jako voni si nepamatujou na nějaký dva orijenťáky...
